Češi kvůli krizi mění nákupní chování méně než lidé v okolních zemích
Jak se za poslední měsíce změnilo spotřebitelské chování v Česku a dalších zemích regionu? Aktuální data přinesl průzkum skupiny Publicis Groupe.
Dozvuky koronavirové pandemie, válka na Ukrajině a také rychle rostoucí inflace a úrokové sazby. To jsou hlavní příčiny, které v posledních měsících významně ovlivňují nákupní zvyklosti. Jak se kvůli nim změnilo spotřebitelské chování v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku ukazuje výzkum komunikační skupiny Publicis Groupe.
Více než polovina Čechů se šetřit nechystá
Dubnová data ukazují, že 52 % z dotazovaných spotřebitelů v České republice v prvním čtvrtletí své kupní chování nezměnilo. Až 30 % spotřebitelů naopak začalo částečně šetřit, například omezením počtu nakupovaných produktů nebo přechodem na levnější výrobky a služby. Dalších 11 % spotřebitelů pak své výdaje ve vybraných produktových kategoriích zcela omezilo. Naopak 6 % spotřebitelů v prvních měsících roku své výdaje zvýšilo.
Ve srovnání s ostatními zeměmi našeho regionu se spotřebitelské chování Čechů změnilo nejméně. Zatímco v tuzemsku převládá procento těch, kteří zatím žádné škrty v rozpočtech neudělali, v Maďarsku, Polsku a na Slovensku je to přesně naopak. Pro srovnání, v Česku částečné nebo úplné omezení výdajů v některém z produktových segmentů deklarovalo souhrnně jen 41 % dotazovaných spotřebitelů, zatímco v Maďarsku je to 58 %, v Polsku a na Slovensku shodně 53 %.
Muži mění nákupního chování méně často než ženy
Průzkum se zaměřil také na změny spotřebitelského chování ve specifických sociodemografických skupinách obyvatel. Ze srovnání odpovědí podle pohlaví vyplývá, že ženy jsou na současnou nejistou dobu citlivější než muži, kteří naopak své spotřebitelské chování mění méně. Zatímco čeští muži utrácejí stejně v 58 % případů, ženy mají větší tendenci k šetření a stejnou výši útrat deklarovalo jen 42 % z nich.
Při pohledu na příjem respondentů se podle očekávání potvrdilo, že domácnosti s vyššími příjmy byly současnou krizí zasaženy méně a své výdaje nezměnilo 59 % z nich. Oproti tomu domácnosti s nízkými příjmy šetřily více a předchozí úroveň výdajů si zachovalo jen 39 % z nich. Nejmenší rozdíly ve změnách nákupních zvyklostí pak pozorujeme u věkových skupin. I tak je ale z dat patrné, že mírně větší tendenci měnit své nákupní chování mají spotřebitelé do 34 let (52 % přiznalo změnu výdajů), zatímco starší 35 let změnili své nákupní chování v 45 % případů.
Češi méně utrácí za módu a alkohol, na úspory naopak nesahají
Zajímavý pohled pak přinesl pohled na omezení výdajů v konkrétních produktových kategoriích. Z výsledků průzkumu je zřejmé, že spotřebitelé přestali utrácet především v barech a restauracích, za módu, sladkosti, kulturu a alkohol. Nižší výdaje v těchto segmentech přiznalo 40 – 49 % dotazovaných. Ve srovnání s průměrem za celý region Češi nadprůměrně šetřili hlavně na módě a sladkostech. Naopak oproti zbylým zemím regionu nekrátili tak výrazně výdaje za dovolené a hračky. Nejméně se naopak šetří na spoření, lécích nebo třeba potravě pro mazlíčky.
"Úspěšné firmy využívají období poklesu a nestability pro posílení pozice na trhu. Místo krácení marketingových investic mění svou obchodní strategii a připravují si půdu pro ještě rychlejší růst. Právě proto jsme v Publicis Groupe operativně připravili tento výzkum, který ukazuje, jak se mění chování spotřebitelů, jejich nákupní strategie a jak si povede e-commerce. Věřím, že tato data klientům pomůžou lépe připravit mediální strategii na aktuální období. Výzkum monitorující změny v chování konzumentů letos ještě dvakrát zopakujeme a pokračovat v něm chceme i příští rok," říká Petr Janeček, Business Director Publicis Groupe.
